Mědi dali jméno Římané a Peršané. Římané kovu říkali "aes Cyprium" (ruda z Kypru), protože v době Říma většina mědi pocházela z Kypru. Slovo bylo později změněno na "cuprum" což je latinský název mědi, a z něj je odvozený anglický název "copper". Český název měď (a obdobně v ostatních slovanských jazycích) pochází se staroperštiny, která tento kov nazývala med. Území Persie (přibližně dnešní Írán, Afghánistán) patřilo k nejstarším nalezištím měděné rudy.

Ryzí zlato je tak měkké, že ho můžete tvarovat rukama, což je důvod, proč většina zlatých klenotnických slitin ve skutečnosti obsahuje směs zlata, stříbra a mědi. V Evropě bylo dokonce zakázáno vytvářet slitiny zlata s jinými kovy, než je stříbro a měď, až do 19. století. I dvaceti čtyř karátové zlato obsahuje část mědi!

Jeden z nejznámějších svitků od Mrtvého moře, nalezených v Izraeli, byl napsán na mědi namísto na křehčím pergamenu. Svitek neobsahuje náboženské texty, ale zmiňuje poklady, které mají být teprve nalezeny.

Nástroje vyrobené z mědi a jejích slitin nevytvářejí jiskry a proto se používají v nebezpečných a potenciálně výbušných prostředích, kde by jiskry mohly způsobit vznícení těkavých látek, chemikálií nebo plynů. Tyto nejiskřivé nástroje ze slitin mědi jsou nemagnetické a odolné proti korozi.

V jedné ze svých nejpozoruhodnějších a nejvíce futuristických aplikací poskytuje měď matrici supravodičům, používaným ve velkém částicovém urychlovači CERN, který je největší na světě a nachází se ve Švýcarsku.

Od počátku 16. století malovali evropští umělci často na listy mědi. Jde i o některé z nejslavnějších malířů všech dob: Leonardo da Vinci, Jan Brueghel, El Greco a Rembrandt. Zjistili, že měď nabízí hladký, trvanlivý povrch, na němž velmi dobře drží lak a umožňuje úžasné efekty.

Ohňostroj vydává různé barvy v závislosti na jeho ingrediencích; a měď je odpovědná za všechny modré odstíny. Přimísením chemikálií a různých kovů, rozemletých na malé částečky, lze pro ohňostroj vytvořit všechny druhy barev. Když ohňostroj exploduje, kovové částice začnou oxidovat, což vytváří teplo, potřebné k excitaci kovových částic, takže mohou vyzařovat světlo a barvu.

V 18. století vytvořil hodinář John Harrison námořní hodiny a hodinky, které se staly známé svou schopností pomoci přesně měřit zeměpisnou délku. Tyto inovace by nebyly možné bez rozsáhlého použití dvou slitin mědi, mosazi a cínového bronzu.

Pro zlepšení svých přirozených schopností se čistá měď leguje (slévá s) jinými kovy, jako je zinek, cín, nikl, hliník, zlato, stříbro a mangan. Slitiny mědi, které sahají až do počátků civilizace, se i dnes intenzivně používají v mnoha současných aplikacích. Dvě z nejznámějších slitin jsou bronz (slitina mědi s cínem) a mosaz (slitina mědi se zinkem).

Vědecké studie prokázaly, měď je antimikrobiálně účinná proti některým z nejtoxičtějších druhů bakterií, plísní a virů a měď tak hraje aktivní roli v mnoha různých aplikacích, jako je zdravotnictví, potravinářství, klimatizace nebo městské hromadná doprava.

Egypťané používali pro označení mědi ve svém systému hieroglyfů symbol ankh. Ten také označuje věčný život.

Socha Svobody v New Yorku je vyrobena francouzskými řemeslníky z více než 80 tun mědi, pocházející z měděného dolu Visnes na ostrově Karmoy poblíž Stavangeru v Norsku. Měď byla jasnou volbou: vydržela dlouhou cestu z Francie do Ameriky a odolala slanému oceánu. Přírodní, zelená patina této dámy ji chrání před korozí od roku 1886.

Od kotlíků našich babiček po hrnce kuchařů z těch největších restaurací s michelinskou hvězdou je měděné nádobí bezkonkurenční. Proč? Vzhledem k tomu, měď je ze všech materiálů, používaných při vaření, nejlepší při vedení tepla, zaručuje konzistentní, konstantní teplotu a omezuje tepelnou setrvačnost.

Blesk každoročně udeří do mnoha budov po celém světě. K ochraně budov pomocí hromosvodů se již dlouho používá měď. Je pouze zapotřebí měď uzemnit.

Většina desek tištěných spojů pro elektronické výrobky se vyrábí laminováním plátu mědi na flexibilní film a pak se odleptáním velké části mědi ponechají tenké měděné linie, které vedou proud. Nová metoda využívá technologii inkoustového tisku, která na obvody umisťuje pouze tenké měděné linky, což eliminuje odpad a snižuje náklady na výrobu obvodů.

Každý vysokorychlostní vlak využívá asi 20 tun měděných komponent, které jsou především v napěťových transformátorech a hnacích motorech. Pantografy vysokorychlostních vlaků působí obrovskými silami na systémy trolejového vedení, dodávající proud. Pro udržení požadovaného kontaktu byly vyvinuty speciální slitiny mědi, protože rychlosti vlaků se budou i nadále zvyšovat.

Odhaduje se, že nejméně 80% někdy vytěžené mědi se ještě stále používá nebo je dostupná pro použití - poté, co byla znovu a znovu recyklována a stále se používá v dnešních moderních aplikacích. Schopnost recyklace mědi, znovu a znovu, bez ztráty vlastností, představuje důležitý přínos k udržitelnosti. Dnes je zhruba 40% evropské spotřeby mědi pokryto recyklovaným materiálem.

Měď byla kdysi použita k ražbě dinárů a dnes se používá pro eura. Eura obsahují různé měděné slitiny, jako je nordické zlato, vyvinuté speciálně pro novou měnu. V průběhu času předstihla měď zlato i stříbro a stala se nejčastěji používaným kovem pro mince.

Společně s železem a zinkem tvoří měď trojici minerálů, důležitých pro naše zdraví. Měď je pro zdraví organismu životně důležitá od vývoje plodu až po stáří. Potřebujeme měď pro růst krevních cév, zdravé srdce a pro stabilizaci kolagenu nebo pojivové tkáně, která spojuje části těla. Měď je nutná jak pro vývoj mozku a pro efektivní komunikaci mezi nervovými buňkami v mozku, tak i pro zdravé kosti a zuby.

Studie systémů pitné vody potvrdily, že měděné trubky redukují biofilm (vrstvu mikroorganismů, která se tvoří na vnitřních stěnách potrubí) a omezují vznik a růst bakterií, jako je Legionella.

Podle archeologů byly měděné trubky poprvé použity pro dopravu vody ve starověkém Egyptě kolem roku 2750 před naším letopočtem. Důkaz je v berlínském Státním muzeu, získaný z chrámu poblíž pyramidy Sahure v Abúsíru. Skutečnost, že toto měděné potrubí stále existuje a je poměrně nedotčené, a to i přes špatný stav chrámu, jasně vypovídá o trvanlivosti mědi jako materiálu trubek.

Průměrné auto střední velikosti obsahuje až 22,5 kg mědi. Bez měděných elektrických a elektronických prvků bychom neměli inteligentní řízení motoru a převodovky ani rozsáhlé senzorové a informační systémy. Stále složitější efektivní elektrické systémy moderních automobilů vyžadují stále více a více elektrické energie - a více mědi.

Měď je díky své vynikající vodivosti velmi užitečná v medicíně. Měděný povlak chirurgického skalpelu vede elektřinu k vytápění ostří, takže je samovypalovací. To je zvláště důležité pro omezení krvácení během operace a pro odstranění poškozené tkáně.

Výjimečná odolnost mědi proti korozi je neocenitelná v mnoha nehostinných prostředích. To je důvod, proč se Švédsko, vedoucí v oblasti dlouhodobého jaderného nakládání s odpady, rozhodlo uchovávat použité jaderné palivo bezpečně v nových kontejnerech z bezkyslíkové mědi s tloušťkou stěny pět centimetrů. Tyto kontejnery musí zůstat funkční po dobu sto tisíc let, ale očekává se, že vydrží pětkrát déle.

Kolos Rhodský, jeden ze sedmi divů světa, byl ve třetím století před naším letopočtem postaven z bronzu, získaného ze zabavených válečných zbraní. Kolos byl zničen při zemětřesení zhruba o 50 let později a bronz posbírali a prodali jako šrot - další příklad dávné recyklace měděných kovů!

Největší příbřežní větrné elektrárny v Severním a Baltském moři obsahují v rotačním generátoru každé turbíny až 30 tun mědi. Výroba každé tuny mědi produkuje méně než tunu CO2. V průběhu jednoho roku může tuna mědi ve větrné turbíně ušetřit více než 150 krát množství CO2, které vzniklo při její výrobě.

Plachetnice, které v 19. století převážely mezi Evropou a Dálným východem produkty, jako vlna a čaj, měly trupy plátované mědí, což zavedlo do praxe v 18. století britské královské námořnictvo ve snaze minimalizovat obrůstání mořskými organismy, které by při cestách přes oceány snížily rychlost lodí. Dnes slouží měděné slitiny k ochraně rybích farem, vrtných plošin, lodních trupů, mořského potrubí a odsolovacích jednotek.

Nový světový rekord magnetického pole, 91,4 Tesla byl ustanoven 22. června 2011 v německém Helmholtzově centru v drážďanském Rossendorfu. Dvojitá cívka z měděného drátu s hmotností 200 kg a velikostí odpadkového koše byla postavena speciálně pro tento účel.

Aby se zabránilo nedostatku mědi v organismu, měla by vyvážená strava obsahovat doporučený denní příjem asi 1 mg mědi. Některé potraviny jsou obzvláště bohaté na měď, např. většina ořechů, semen, cizrna, játra a ústřice. Přírodní potraviny, jako jsou obiloviny, maso a ryby obvykle obsahují dostatek mědi, aby zajistily až 50% požadovaného příjmu mědi. Existují také některé neočekávané a příjemné zdroje jako kakao a čokoláda, což poskytuje řádný vědecký důvod, proč jíst čokoládu!

Mikroby byly objeveny až v 19. století, ale hygienické vlastnosti mědi byly dobře známy ze zkušeností a tradic. Egypťané, Řekové, Římané a Aztékové používali sloučeniny mědi pro léčbu onemocnění a dobrou hygienu. Egypťané používali měď jako sterilizační prostředek pro pitnou vodu a na poranění. Hippokrates léčil mědí otevřené rány a kožní vyrážky. Římané sepsali četná léčivá využití mědi pro různé nemoci. Aztékové léčili mědí bolest v krku, zatímco v Persii a Indii používali měď k léčbě vřídků, oční infekce a pohlavních vředů.